Každý kdo se zajímá hlouběji o duchovno jistě slyšel o fázi takzvaného života mezi životy, tedy místa, kde se naše duše nachází mezi vstupy do těl v jednotlivých inkarnacích.
Lidé, kteří zažili klinickou smrt často popisují zážitky navzájem si podobné, kdy duše vystupuje z fyzického těla, prochází jakýmsi tunelem a míří někam, někdo popisuje jako světlo někdo jako naopak temnotu.
Většina se též shoduje na prožitku toho, že zde jsou jakési vyšší bytosti, které je vítají, někdo zase vidí své již zesnulé rodinné příslušníky.
Osobně jsem se spolu s kolegyněmi a svými žačkami opakovaně snažila do této fáze dostat ať již v regresi, nebo prostřednictvím konstelací, které jsou u nás ve studiu Anima Noira nejčastějším postupem řešení různých záležitostí.
O vstup přes regresi do právě stadia před posledním vtělením jsem navedla i účastníky svého semináře Minulé životy, a prožitky účastníků se téměř shodovaly, až na rozdíl mezi světlem a temnotou, někteří viděli světlo, jiní tmu.
Co ale nikdy nechybělo bylo, že vidíme dveře.
Jsou bránou, vstupem, který si duše volí. Můžeme jich vidět několik a rozhodovat se, nebo vidět jen a pouze jedny, které jsou už jasně dané.
Protože sféry našeho bytí souvisí s tarotovými kartami Velké arkány, fázi Meziprostoru mám zavedenou jako kartu č. 3 – Císařovnu, kde též vidíme dveře.
Jsou znakem přechodu “se shora” na Zemi, z duchovna do hmoty, protože ve fázi Meziprostoru je naše duše nehmotná, čeká na vtělení, tedy na vstup dveřmi na Zemi.
Trojka zde i tvoří část karty 13 – Smrt, která je kartou transformace, změny, určované kartou číslo 1 – Mág – tedy karta počátku, výstupu z chaosu a tvorby reality.
Co skutečně je v Meziprostoru ? Jsou zde takzvaní soudci, postavy které nám určují osud, předurčení toho, čím budeme, kým budeme, s kým budeme. Uzavírají se zde tzv. smlouvy duší o zkušenostech, kterými si navzájem projdou, co navzájem dají.
existuje plno teorií o tom, jak vlastně i někdo, kdo nás v životě psychicky či fyzicky týrá tak jen plní smlouvu duše, s námi uzavřenou před narozením, protože nás i to případné utrpení má někam posunout, něčemu naučit, prostě že tohle vše jsou lekce, které duše potřebuje. Bolest, kterou roste, a vyvíjí se.
Kdo ale je zde od toho, aby určil, co naše duše potřebuje ? kdo má právo rozhodovat o tom, že duše, ve fázi Meziprostoru nehmotná a postavená před nějaký pomyslný soud má pak ve svém fyzickém těle trpět možná za viny, které napáchala v jiných vtěleních ? Tento kolotoč je nazývám karma, a mnoho lidí, i těch kdo se zabývají esoterikou ho považuje za správný, dle hesla co sklidíš, to zaseješ.
Naším studiem prošlo desítky klientek, viděla jsem možná stovky případů lidí, kteří se motají v kruhu, a hledají pomoc, ať už jakoukoli. I sama jsem mockrát hledala, ale co vám často příjde na mysl? Vyřeším jednu věc, pokazí se druhá.
Jak kdyby nějaká neúprosná ruka tahala za drátky a znova nás vlekla zpátky, a nedovolila štěstí.
Můžeme i dokola odeklínat, ale problémy se někdy vyřeší hned, jak mávnutím proutku, jindy zkrátka se vrátí do stejně neutěšených kolejí.
Jediná možnost, která mi ze všeho vyšla je, že co je dané v minulých životech, jakožto naše “karma” můžeme v regresi či individuálu nazřít, a případně i přepsat, ale pokud z těchto věcí vychází naše nastavení v současné inkarnaci, je nutná manipulace i s Meziprostorem, a též konfrontace s bytostmi, které zde vidíme.
Nejsou to spravedlivé bytosti, ani nijak emočně založené, neznají soucit. Viděla jsem je spíš jako programátory reality, strážce osudu, kteří vycházejí z mnoha dat nasbíraných o naší duši, znova nám tak staví do cesty naše rodinné příslušníky, partnery, přátele i nepřátele, a hra osudu stále pokračuje, i když někdy v ironičtější podobě, kdy nám bývalého dokonalého partnera dají v roli syna, či bratra, apod.
Není příliš možností jak je obejít, prozatím jediné řešení, které jsem viděla je takzvané vychýlení rovnováhy sil, tedy narušení rovnováhy mezi nekompromisními božstvy, prezentované nám jakožto Bůh – pro nás pohany je to zvrácená, falešná energie, která těží z pozice moci, vystavěné katolickým náboženstvím, postaveném na principu falešné oběti Ježiše Krista – a našimi Nejvyššími silami.
Původní božstva jsou jediná pravá energie a jen možnost vychýlení rovnováhy ve prospěch pravých Nejvyšších sil může eventuelně vést ke změně reality.
Opakovaně jsem se přesvědčila, že Bůh a ďábel je to samé. Bytost žijící z energie přání zoufalých duší, které se upínají k čemukoli, co by mohlo zvrátit jejich neštastný osud.
Celá karma je v podstatě falešný princip viny, na kterém je postaveno celé katolické náboženství.
Jejich celou filozofií je trpět, protože se “za nás” obětoval Ježíš.
Celá tato filozofie je stejně zvrácená, jako nosit kříž na krku, ať už klasický nebo obrácený, uvědomme si, že Bůh i ďábel používá kříž jako vyjádření zotročení, že tyto dvě bytosti jsou pouze dvěma stranami jedné mince.
Přání směřovaná jim vás pouze zotročují.
Jde určení v Meziprostoru změnit? Otázka, se kterou pracujeme nyní ve studiu.
Za pomoci božstev vzývaných u nás, se snažíme právě o tuto změnu jak u nás, tak u našich klientů, protože naším přesvědčením je, že nikdo si nezaslouží trpět bez možnosti změny osudu a druhé šance, pokud je sám schopen a ochoten se změnit. I vy tak můžete k nám přijít a pokusit se s naší pomoci razantněji změnit svůj osud.