Dne 21. června nastává letní slunovrat, svátek známý také jako Litha. Znamená to, že nás čeká nejdelší den a zároveň nejkratší noc v roce. Od tohoto okamžiku se však noci začnou – i když velmi pomalu a téměř neznatelně – opět prodlužovat a dny zkracovat. Tento posun ale v nejbližších dnech ještě nepocítíme.
Čeká nás léto, prázdniny, doba kdy Slunce je na vrcholu sil. Od pradávna předkové oslavovali vzestup slunečního božstva na oblohu, a jeho krátkodobou dominantní pozici na obloze. Celý cyklus svátků Kola roku je založený na setkávání boha a bohyně v průběhu roku, který souvisí právě s pohybem Slunce, a tím také se střídáním ročních období, dob plodnosti i odpočinku.
V průběhu roku také sledujeme pohyb Luny, a ta je tentokrát v úplňku jen pouhých 28 hodin po astronomickém bodu letního slunovratu. Celé toto období je vždy provázeno silnou magickou energií, je stejně magické jako jeho zimní protějšek, tedy noci následující po zimním slunovratu (kolem 21.12.).
Každý ze svátků Kola roku je v podstatě celým několikadenním až týdenním obdobím, takže není nutné ho slavit přesně v určitý den a hodinu, ale můžeme si pocitově vybrat, kdy je pro nás čas na oslavu života, oslavu vrcholu Slunce na obloze.
Vždy bychom měli mít na paměti, že ač je Slunce někdy příliš silné a spalující, je to naše životadárná hvězda, a dle starých mýtů, svádí neustále boje s nepřáteli z vnějšku, aby nás před nimi chránilo.
Společně se silou Slunce, které je symbolizováno také ohněm, byly v tyto dny i slavnosti spojené s elementem vody, které se žehnalo, mladé ženy se v ní koupaly a následně požehnaly vodou příbytky a pozemky. Voda nabitá v tyto dny na Slunci (např. na parapetu, zahradě v nějaké vhodné nádobce) má ochrannou a očistnou moc, a můžeme si ji uchovat až do příštího letního slunovratu.
Také je samozřejmě vhodné v tyto dny nabíjet své kameny, krystaly a jiné amulety na Slunci a vzhledem k úplňku, klidně i přes noc. Vše doprovoďme poděkováním bohům za naši samotnou existenci, za sluneční svit, teplo a světlo, které nám přináší, za plodnost, kterou Země poskytuje a díky které jsme naživu, a toto můžeme doplnit obřadními ohni, do kterých pošleme svá přání.
Svátek slunovratu je spojován také s tzv. Svatojánskou nocí, kdy křesťané slaví svátek Jana Křtitele, opět ovšem jde pouze o určité „vykradení“ staré symboliky, kterou mají tyto dny od pradávna v sobě.
Magie těchto dnů, kdy se světy prolínají, kdy podle mýtů lze komunikovat s vílami a přírodními duchy, a kdy se otevírají jeskyně, aby vydaly své poklady, kdy se světí voda a sbírá kapradí a byliny, aby mohly po celý rok léčit, očistné ohně, přes které se skákalo pro očistu i splnění přání – to vše jsou staré zvyky, jejichž sílu můžeme cítit dodnes.
Svátek svatého v tyto dny berme pouze jako něco, co bylo nutné dosadit, aby se svátek nějak „zoficializoval“ pro křesťany. Podstatné je, že i zde vidíme, jak důležitou roli v tyto dny hraje i voda a křest, tedy symbolika očisty a nových začátků v čase, kdy je letní slunovrat.
Základem všech oslav těchto dnů by tedy měly být očistné rituály, rituály vděku a propojení se s přírodou a cyklem Slunce.