Jaké to vlastně je, být čarodějkou či čarodějnicí, vědmou, kněžkou magie, vyznavačkou okultních věd v dnešní době?
Rozhodně to, že se cítíte být čarodějnicí, neznamená, že byste měla žít mimo společnost a nevyužívat techniku či se stranit zábavy a moderního života. Být čarodějnicí znamená žít v souladu s přírodou a jejími zákony, tím, čemu říkám kosmické zákonitosti a zákony stvoření. To znamená být v souladu především s cyklem fází Luny a Kol roku, což já osobně považuji za takový základ.
Hlavní schopností každé čarodějnice je její intuice. Měla by být spojena s bohyní Matkou, případně patronátní bohyní každé z nás, a měl by to být hlas, který nás vede v našem počínání. Pravidelné spojení s bohyní Matkou i ostatními božstvy, to je to, co dělá ženu skutečně čarodějkou, ať už je náš světský život jakýkoli. Můžeme žít své běžné životy, ale stále u toho máme na paměti, že je tu něco, co nás zdaleka přesahuje, a k čemu bychom měly mít vždy vztah, za všech okolností s tím být spojené.
Matku bohyni můžeme pravidelně ctít právě ve dnech úplňků, což jsou tzv. Malé sabaty, svátky naší Matky, bohyně čarodějnic. Není potřeba činit žádné velké obřady. Pro udržení tohoto spojení stačí i zapálit si svíčku, a v duchu bohyni poděkovat za vše, čeho se nám v životě dostává, a případně přidat svá přání.
Luna je to hlavní, co každá čarodějnice na obloze vnímá, je tomu tak od pradávna. Spojení s lunárními fázemi vnímáme po celý život, řídí se jím mnoho věcí na planetě, včetně přílivu a odlivu, a tak i v moderních dobách má spojení s Lunou, symbolizující bohyni čarodějnic, stále stejný význam, jaký vnímali naši předci.
Dalším důležitým aspektem v životě čarodějnice jsou Kola roku, svátky mezníků v roce, kterým předkové dávali daleko větší význam, protože byli daleko více spjati s přírodou. Příroda znamenala úrodu, plodnost, a tedy život. Ve svátcích Kol roku se objevuje cyklus putování Slunce po obloze, především slunovraty a rovnodennosti. Každému svátku bychom měli věnovat pozornost a využít ho pro svou magickou práci, což jistě každá čarodějnice ví a nepodceňuje.
Není nutné dodržet přesný astronomický čas, protože energie svátku není fixovaná na konkrétní den a hodinu, spíše je propojena s celým obdobím, které je kolem každého svátku cca dva týdny. Toto jsou věci, které každá žena, která se cítí být čarodějnicí, může dodržovat i během svého běžného života. Na které si vždy může vyhradit čas a oslavit svátky svých božstev ať již sama, nebo v kolektivu stejně laděných žen.
Udržování ženské energie, svého zdraví a zdraví svých blízkých je pro každou ženu, která magicky pracuje, tím hlavním. Osobně mám raději název „čarodějka“ nežli „čarodějnice“, protože první výraz více obsahuje podstatu krásy a čistoty magického řemesla, zatímco druhý název má poněkud hanlivý podtext, spojený s dehonestujícím označením, který našemu odkazu dala katolická církev. Církve se odjakživa bály moudrých žen, které se nazývaly čarodějnicemi. Byl v tom strach z neznáma, z věcí, které nešlo mít pod kontrolou. I přesto, že dnes je doba poněkud jiná a otevřenější, název „čarodějnice“ má stále poněkud pohrdavý podtext, bývá to často používáno i jako nadávka.
Osobně se daleko více cítím být kněžkou magie, osobou, která pevně věří ve své bohy, pravidelně je uctívá, dává jim dary a žádá je o vedení, pomoc a podporu ve svém konání. Rituály, které dělám pro sebe, svou rodinu a také pro klienty, jsou vždy odevzdáním záležitosti bohům, za pomoci magického obřadu, a uctění božstev dárky.
Vždy se snažím jednat tak, aby mé konání bylo v souladu s božstvy, a nezasahovat do věcí, do kterých by se zasahovat nemělo. Jsou určité zákonitosti chodu dění na této planetě, do kterého by neměla zasahovat ani čarodějnice. Základem naší magické praxe by vždy mělo být hlavně to, ctít božskou vůli, protože často si přejeme věci, které pro nás nejsou dobré. Ani čarodějnice by neměla slepě chtít prosadit to, co si přeje ona, či klient, pokud by se přání bohům nezdálo být dobré či splnitelné. Fakt, že tuhle zásadu čarodějnice často porušují a využívají svou magickou moc špatně, vede pouze k problémům, které si tím pak sama čarodějnice způsobí, což jsem několikrát poznala na vlastní kůži.
Jak tedy žít v současné době v pohodě a v souladu s moderními technologiemi a moderním stylem života a zároveň praktikovat magii? Přistupovat k magické síle s úctou a respektem, ctít Matku stvořitelku, bohyni čarodějnic a vzdávat jí úctu a dík. Slavit malé sabaty (úplňky) a velké sabaty (Kola roku). Chodit co nejvíce do přírody. Mít u sebe kameny a pravidelně je nabíjet měsíčním a slunečním svitem, nosit je na těle. Co nejméně užívat chemické léky, nikdy nebrat antidepresiva, či neužívat omamné látky. Alkohol pít pouze v rámci oslavy a vždy vyjádřit, že připíjíme na zdraví a slávu bohům. Nikdy se neobklopovat symboly spojenými s církvemi a falešným náboženstvím. Nekomunikovat s nízkými entitami a nemít u sebe nic, co je symbolizuje. Hodně číst a studovat, ale vyhledávat si pouze prameny o starých bozích, antice, božských panteonech, naučit se z nich čerpat plnohodnotné informace, nepodléhat hoaxům. Mít správně nastavenou určitou střídmost, a to jak v přijímání informací (nezahlcovat se zbytečně množstvím informací o čarodějnictví), tak i v celkové kvalitě životě. Vždy mějme na paměti, že důležitá je kvalita, ne kvantita. Neuzavírat se do sebetrýzně a utrpení, bohové nemají rádi sebemrskačství. Božstvům dělá radost, pokud si užíváme život, žijeme ho v radosti, a slavíme jejich svátky upřímně.
Je jedno, jaká je doba, duch čarodějnic žije od pradávna, a žít bude tak dlouho, jak dlouho bude náš vesmír existovat.