Červená nit osudu

Podle dávné japonské legendy jsme neviditelnými vlákny spojeni s těmi, které máme v životě potkat, a které nemůžeme minout. Japonská legenda to nazývá “červená nit osudu”. Podle jednoho příběhu malý chlapec požádal učeného starce, aby mu ukázal osobu, se kterou má červenou nit osudu. Stařec mu ukázal malou holčičku, která si hrála sama, a chlapec, v návalu vzteku, že mu snad něco vyššího má určovat, že si ji má někdy vzít za ženu, po ní mrštil kamenem a utekl.

O pár desítek let později se chlapec zamiloval a požádal svou vyvolenou o ruku. Tehdy si všiml, že jeho nastávající má vybledlou jizvičku nad okem. Zeptal se, jak k ní přišla, a dívka mu pověděla, že jako malá si hrála, přiběhl cizí kluk a hodil po ní kamen.

Legenda tak ukazuje, že osudu neujdeme, a je marné ho odmítat či se vztekat. V partnerské rovině bude náš osudový partner důležitější než ostatní vztahy, a setkání s ním tak může i zvratit to, že jsme ve vztahu s někým jiným; může nás dovést k rozchodu a spálení mostu, a snaze být jen s tím, s kým nás ona červená nit spojuje. V tu chvíli jde vše stranou.

Červená nit nás ale nemusí spojovat jen s partnery, ale také s těmi, kdo nějak zásadně určují náš osud a naše směřování. Můžou (a nemusí) to být naši rodiče, sourozenci, děti (u dětí je to hodně obvyklé), a také naši duchovní učitelé a lidé, kteří mají velký vliv na náš osud a duchovní vývoj. Tyto osoby nikdy nemůžeme minout; osud nás vždy dá dohromady.

Autor článku: Vanessa

Autor článku: Vanessa

Vanessa se věnuje magii, výkladům, rituálům, regresím a konstelacím. Ve svých článcích přibližuje pohanské svátky, úplňky, duchovní praxi, numerologii a práci s energií. Její texty vycházejí z dlouholeté osobní zkušenosti a z praxe v oblasti magie a ženské spirituality.

Bohyně Ištar Innana

Ištar, známá také jako Inanna, byla bohyní lásky, vášně a plodnosti v sumerské a babylónské mytologii. Její kult měl významné místo v mezopotámské kultuře a její příběhy se staly inspirací pro mnoho dalších kultur po celém světě. Ištar byla považována za nejmocnější...

Amfitríta

V řecké mytologii je královnou oceánu Amfitríté, manželka Poseidóna a jedna z prastarých mořských bohyň známých jako Néreovny. Zatímco Poseidón vládl bouřím a nespoutané síle moře, Amfitríté ztělesňovala jeho tišší moc – nekonečné přílivy a odlivy, skryté hlubiny,...

Účast v pořadu Máte slovo na ČT1

Pozvání od dramaturgie pořadu Máte slovo na ČT1 bylo pro mě docela překvapením. Protože televizi moc nesleduje, měla jsem pouze povědomí o tom, že se jedná o pořad s Michaelou Jílkovou, kde se řeší politická témata. Vzhledem k tomu, že těsně před volbami se ale...

Jahodový úplněk

Červnový úplněk nás letos čeká 30. 6. v časných ranních hodinách a přezdívá se mu jahodový úplněk dle severoamerických indiánských tradic, kdy v tomto období vrcholila krátká sezóna lesních jahod. Jahodový úplněk 2026 však nebude Superúplňkem – naopak půjde o tzv....

Květinový úplněk

Květnovému úplňku se říká Květinový dle toho, že jaro vrcholí a vše nám krásně kvete. Je to období mezi Beltainem a jarním slunovratem, období delších dnů a rozkvetlých stromů a zahrad, ač chladnější počasí těchto dnů dává ještě trochu stopku a je nebezpečím pro květy...

Zeus a Héra

Zeus ( Jupiter ) , Nejvyšší bůh řeckořímských bájí a mýtů a jeho žena Héra ( Juno ) Zeus ( Jupiter ) je hlavním bohem řeckořímských bájí a mýtů, a valná většina těchto bájí se nějak točí právě kolem něj a jeho činů či jeho potomků a toho, co učinili oni. Vlastně se dá...

Mabon v zatmění Slunce

Máme tady svátek druhé sklizně, zvaný Mabon neboli dožínky, ale tentokrát pěkně specifický. Nejen, že připadá tentokrát na novoluní, což je z mého pohledu odjakživa den, kdy laik čarovat nemá vůbec a i dlouhodobý praktikant magie by se měl držet na uzdě, ale teď to...

Krvavý, Červí úplněk

Březnový úplněk je tradičně nazýván Červí, podle toho, že při prvním jarním úplňku vylézají červi a žížaly z děr. Příroda se probouzí, vše směřuje k jarní rovnodennosti, zima ztrácí svou vládu a přichází bohyně Ostara spolu s jarem. Tentokrát má však úplněk i...

Athéna, bohyně války a moudrosti

V řeckořímských mýtech je Athéna ( v Římě platí název Minerva ) podle některých verzí dcerou boha moře Poseidona, která ale nechtěla žít v moři a vyšla na zem, podle jiných zase dcerou nejvyššího boha Dia. Budeme li se držet první verze, pak dává smysl i její druhé...

Prokletá čísla, slova a symboly

Lidstvo odedávna provází obavy a strachy z kleteb, prokletí, uřknutí, uhranutí a podobných záležitostí, jež byly mnohokrát popsány na tisíce způsobů. Docela častým jevem je obava z toho, že některá čísla jsou prokletá či nosící smůlu. Extrémem je v tom právě obava z...