Červená nit osudu

Podle dávné japonské legendy jsme neviditelnými vlákny spojeni s těmi, které máme v životě potkat, a které nemůžeme minout. Japonská legenda to nazývá “červená nit osudu”. Podle jednoho příběhu malý chlapec požádal učeného starce, aby mu ukázal osobu, se kterou má červenou nit osudu. Stařec mu ukázal malou holčičku, která si hrála sama, a chlapec, v návalu vzteku, že mu snad něco vyššího má určovat, že si ji má někdy vzít za ženu, po ní mrštil kamenem a utekl.

O pár desítek let později se chlapec zamiloval a požádal svou vyvolenou o ruku. Tehdy si všiml, že jeho nastávající má vybledlou jizvičku nad okem. Zeptal se, jak k ní přišla, a dívka mu pověděla, že jako malá si hrála, přiběhl cizí kluk a hodil po ní kamen.

Legenda tak ukazuje, že osudu neujdeme, a je marné ho odmítat či se vztekat. V partnerské rovině bude náš osudový partner důležitější než ostatní vztahy, a setkání s ním tak může i zvratit to, že jsme ve vztahu s někým jiným; může nás dovést k rozchodu a spálení mostu, a snaze být jen s tím, s kým nás ona červená nit spojuje. V tu chvíli jde vše stranou.

Červená nit nás ale nemusí spojovat jen s partnery, ale také s těmi, kdo nějak zásadně určují náš osud a naše směřování. Můžou (a nemusí) to být naši rodiče, sourozenci, děti (u dětí je to hodně obvyklé), a také naši duchovní učitelé a lidé, kteří mají velký vliv na náš osud a duchovní vývoj. Tyto osoby nikdy nemůžeme minout; osud nás vždy dá dohromady.

Kukuřičný úplněk a krvavé zatmění Měsíce

Tento úplněk v Rybách je provázen také úkazem úplného zatmění Měsíce, které způsobí, že se měsíc díky červeným odleskům zbarví do krvavě rudé barvy. Každé zatmění je tak trochu anomálie, ač se opakují pravidelně dvakrát do roka a tak si na jejich přítomnost je nutné...

Když padají hvězdy

Od pradávna lidé vzhlíželi ke hvězdám. Vzhlíželi k obloze nad námi a odedávna se objevují rčení jako „osud je psán ve hvězdách“, „hvězdy mu přály“ či naopak „hvězdy tomu nepřály“. Námořníci i cestovatelé se řídili při orientaci hvězdami nad sebou. I panovníci měli své...

Květinový úplněk

Květnovému úplňku se říká Květinový dle toho, že jaro vrcholí a vše nám krásně kvete. Je to období mezi Beltainem a jarním slunovratem, období delších dnů a rozkvetlých stromů a zahrad, ač chladnější počasí těchto dnů dává ještě trochu stopku a je nebezpečím pro květy...

Litha – Letní slunovrat

Dne 21. června nastává letní slunovrat, svátek známý také jako Litha. Znamená to, že nás čeká nejdelší den a zároveň nejkratší noc v roce. Od tohoto okamžiku se však noci začnou – i když velmi pomalu a téměř neznatelně – opět prodlužovat a dny zkracovat. Tento posun...

Mabon, svátek podzimní rovnodennosti

Mabon je dalším z osmera velkých svátků Kol roku. Astronomicky připadá na čas kolem 22. září, a provází ho jev podzimní rovnodennosti, kdy dny i noci se dávají do souladu a vyváženosti, dny i noci jsou stejně dlouhé. Je to též svátek druhé sklizně, který následuje po...

Athéna, bohyně války a moudrosti

V řeckořímských mýtech je Athéna ( v Římě platí název Minerva ) podle některých verzí dcerou boha moře Poseidona, která ale nechtěla žít v moři a vyšla na zem, podle jiných zase dcerou nejvyššího boha Dia. Budeme li se držet první verze, pak dává smysl i její druhé...

Novoroční zvyky a tradice

Dávno dříve, než se v Česku zavedla tradice tvrdívat dětem, že dárky nosí Ježíšek, byl konec roku opředen tradicemi vycházejícími z pohanství a starých kultur, ve kterých se držel přirozený respekt a strach ze zimního období. Zimy bývaly tehdy mnohem krutější nežli...

Demetér, Persefona, a síla Ostary

Demetér je řeckou bohyní plodnosti, mladší verzí bohyně Ištar Inanny, sumerské bohyně jejíž jméno znamená „všechny bohyně“, má tedy v sobě aspekty všech ženských božstev. Ištar je bohyní lásky, války a plodnosti, Demeter, její řeckořímská verze (v Římě Ceres) je...

Meziprostor a smlouvy duší

Každý kdo se zajímá hlouběji o duchovno jistě slyšel o fázi takzvaného života mezi životy, tedy místa, kde se naše duše nachází mezi vstupy do těl v jednotlivých inkarnacích. Lidé, kteří zažili klinickou smrt často popisují zážitky navzájem si podobné, kdy duše...

Život moderní „čarodějnice“

Jaké to vlastně je, být čarodějkou či čarodějnicí, vědmou, kněžkou magie, vyznavačkou okultních věd v dnešní době? Rozhodně to, že se cítíte být čarodějnicí, neznamená, že byste měla žít mimo společnost a nevyužívat techniku či se stranit zábavy a moderního života....