Nastává čas svátku Kola roku zvaného Lughnasad, Lammas nebo čas první sklizně a dožínek. Pro ty, kdo magicky pracují během roku, to bývá čas vrcholu jejich snah, kdy sklízí, co zaseli. Pro předky to byl důležitý svátek, vzdával se hold přírodním silám a úrodě.
Pekl se společně chléb, což udržovalo sounáležitost komunity, a oběť obilného panáčka měla zaručit, že se úroda opět vrátí. Samozřejmostí byly též hostiny a oslavy. Sklizeň byla důležitým momentem roku, a v přeneseném slova smyslu můžeme tento čas vnímat jako čas, kdy sklízíme plody toho, co jsme zaseli – tedy i našich dlouhodobých rituálů a kouzel dělaných ještě loni v zimě či na jaře letošního roku.
Oslavy Lughnasadu se prolínají s meteorickým rojem Perseid, které nyní můžeme pozorovat na obloze, a tak si u oslav pod širým nebem můžeme i přát pozitivní přání a vyslat je k obloze – samozřejmě zformulovaná tak, aby nám to přineslo jen štěstí a požehnání našich bohů.
Společné oslavy s přáteli, vzdání díků božstvům za vše, čeho se nám dostává, a společná hostina je vždy krásným tradičním uctěním dnů Kola roku a koloběhu přírodních sil.