Bohyně Ištar Innana

Ištar, známá také jako Inanna, byla bohyní lásky, vášně a plodnosti v sumerské a babylónské mytologii. Její kult měl významné místo v mezopotámské kultuře a její příběhy se staly inspirací pro mnoho dalších kultur po celém světě. Ištar byla považována za nejmocnější bohyni v babylónské hierarchii bohů a byla uctívána jako královna nebes a země. Její jméno v sumerštině znamená “Všechny bohyně”, což odráží její univerzální charakter.

Podle mýtu o jejím sestupu do podsvětí se Ištar rozhodla navštívit svou sestru Ereškigal, bohyni podsvětí. Při své cestě musela projít sedmi branami, přičemž na každé z nich musela odevzdat jednu ze svých božských zbraní a šperků. Když dorazila do podsvětí, padla do pasti a musela v podsvětí zůstat. Chránilo ji jen její božské číslo, kterým je 15 (v Tarotu Ďábel).

Její nejbližší přítelkyně a příbuzná, bohyně Ninsuburg, se ji vydala hledat a nakonec s pomocí boha Enkiho uspěla, avšak podle některých verzí mýtu musela najít náhradu za Ištar a proto se stal obětním beránkem její muž Dumuzzi, který byl obětován, protože ji během jejího uvěznění podváděl a málo truchlil. Za něj se údajně obětovala jeho sestra, a tak mohl vždy na půl roku ven.

Dle našich bádání vycházejí Ištar a Ereškigal dobře, a past nebyla od sestry, ale od nepřátel rodu Annunaki. Dcerou Ereškigal je Lilith a ta je vždy pomocnou rukou Inanny a jejich spojkou, protože Ereškigal nesmí na povrch Země a musí strážit podzemí. Též s Dumuzzim se vše jeví tak, že jeho původní božské já zabil Inannin bratranec Marduk, důvodem byl spor o moc mezi bratry Enlilem (otec Inanny, pán moře) a Enkim (otec Marduka, pán země) o nadvládu nad Zemí. Tento spor měl být vyřešen sňatkem Inanny a Dumuzziho (též z rodu Enkiho) po kterém by vláda nad Zemí připadla Inanně.

Marduk však chtěl vládnout sám. Po vraždě snoubence se Inanna pomstí uvězněním Marduka do ledu. Ištar byla také nazývána bohyní války a jako bojovnice byla obvykle zobrazována s lukem a šípy. V mnoha mýtech bojovala proti nepřátelům bohů a chránila své následovníky.

Její kult byl velmi populární v celé Mezopotámii a měl mnoho různých podob. Uctívala se prostřednictvím různých rituálů, obětí a slavností. Například v babylónském Novém roce byla slavena jako bohyně plodnosti a úrody a mnoho lidí věřilo, že její obřady byly klíčové pro dobré zemědělství.

Ištar byla rovněž spojována s hvězdami a jako bohyně nebe byla spojována s planetou Venuší. Její kult se rozšířil do řecké a římské kultury, kde se stala známá jako Afrodita nebo Venuše, bohyně lásky, nebo jako Athéna, bohyně války, z jejíž hlavy se zrodí Victoria, bohyně vítězství. Tady uz nastává i usmíření Marduka (Zeus) a společný boj proti horšímu zlu (Tiamat/Titani).

V současnosti se Ištar stala inspirací pro mnoho uměleckých děl a literatury a u nás ve studiu je hlavním božstvem. S její silou odklínam, léčím i přivolávám děti.

  • Je bohyní lásky, plodnosti, spravedlnosti i války.
  • Je plna rozporů, ale silná a čistá.
  • V egyptské kultuře je spojena s bohyní Isis.
  • V některých kultech je též nazývána Astarte.

Lovecký úplněk

Dne 7. října vrcholí úplněk, obecně uváděný v Beranu, ale pokud se podíváme na oblohu, zjistíme, že je Luna stále ve znamení Ryb. Ryby jsou nejvíce duchovním znamením, jsou pod vládou jak Neptunu, který nese duchovní schopnosti a moc, tak pod vládou Jupitera, planety...

Mabon, svátek podzimní rovnodennosti

Mabon je dalším z osmera velkých svátků Kol roku. Astronomicky připadá na čas kolem 22. září, a provází ho jev podzimní rovnodennosti, kdy dny i noci se dávají do souladu a vyváženosti, dny i noci jsou stejně dlouhé. Je to též svátek druhé sklizně, který následuje po...

Luperkálie nebo Valentýn?

Zatímco pokřesťanštěný svět slaví svátek sv. Valentýna, my čarodějky známe jeho původní podobu, kterou je svátek Luperkalie (Lupercalia). Staří Římané slavili 15. 2. založení Říma a přicházeli k jeskyni, kde měla vlčice kojit Romula a Rema – zde se konaly obětní...

Yule – Zimní slunovrat a magické noci

Období mezi Samhainem, tedy posledním říjnem, a zimním slunovratem, který nastává kolem 21. prosince, bylo vždy považováno za temné. Dny byly krátké, noci dlouhé, a předkové toto vnímali jako čas, kdy zlé síly a záškodné čarodějnice mívaly největší moc. Od pradávna se...

Novoroční zvyky a tradice

Dávno dříve, než se v Česku zavedla tradice tvrdívat dětem, že dárky nosí Ježíšek, byl konec roku opředen tradicemi vycházejícími z pohanství a starých kultur, ve kterých se držel přirozený respekt a strach ze zimního období. Zimy bývaly tehdy mnohem krutější nežli...

O magii obecně

Magie je určitá síla, veličina, kterou jde jen těžko popsat slovy. Vnímat ji můžeme naprosto ve všem kolem nás. Já osobně považuju magii za energii, mága za toho, kdo s energií pracuje. Aby člověk byl dobrým mágem, musí být v souladu především sám se sebou, mít...

Ananke, bohyně nezvratného osudu

Bohyně, na kterou se v naší kultuře zapomnělo, ač její síla a vliv bývala obrovská. Kdo je Ananké, bohyně nezvratného osudu, a proč bychom na ni neměli zapomínat. V seriálu Američtí bohové vidíme ideu, která se mi opakovaně potvrdila i v konstelacích archetypů...

Konjunkce neblahé hvězdy Algol s Marsem a Uranem

Konjunkce neblahé hvězdy Algol s Marsem a Uranem ve dnech 15.7. - 21.7. 2024. Dne 15.7. nastává velmi ojedinělá konjunkce hvězdy Algol ze souhvězdí Persea a planet naší sluneční soustavy, a to planet Mars a Uran. Mars s Uranem se setkají 20.7. a Mars přejde přes Uran...

Červená nit osudu

Podle dávné japonské legendy jsme neviditelnými vlákny spojeni s těmi, které máme v životě potkat, a které nemůžeme minout. Japonská legenda to nazývá “červená nit osudu”. Podle jednoho příběhu malý chlapec požádal učeného starce, aby mu ukázal osobu, se kterou má...

Když padají hvězdy

Od pradávna lidé vzhlíželi ke hvězdám. Vzhlíželi k obloze nad námi a odedávna se objevují rčení jako „osud je psán ve hvězdách“, „hvězdy mu přály“ či naopak „hvězdy tomu nepřály“. Námořníci i cestovatelé se řídili při orientaci hvězdami nad sebou. I panovníci měli své...