Bohyně Ištar Innana

Ištar, známá také jako Inanna, byla bohyní lásky, vášně a plodnosti v sumerské a babylónské mytologii. Její kult měl významné místo v mezopotámské kultuře a její příběhy se staly inspirací pro mnoho dalších kultur po celém světě. Ištar byla považována za nejmocnější bohyni v babylónské hierarchii bohů a byla uctívána jako královna nebes a země. Její jméno v sumerštině znamená “Všechny bohyně”, což odráží její univerzální charakter.

Podle mýtu o jejím sestupu do podsvětí se Ištar rozhodla navštívit svou sestru Ereškigal, bohyni podsvětí. Při své cestě musela projít sedmi branami, přičemž na každé z nich musela odevzdat jednu ze svých božských zbraní a šperků. Když dorazila do podsvětí, padla do pasti a musela v podsvětí zůstat. Chránilo ji jen její božské číslo, kterým je 15 (v Tarotu Ďábel).

Její nejbližší přítelkyně a příbuzná, bohyně Ninsuburg, se ji vydala hledat a nakonec s pomocí boha Enkiho uspěla, avšak podle některých verzí mýtu musela najít náhradu za Ištar a proto se stal obětním beránkem její muž Dumuzzi, který byl obětován, protože ji během jejího uvěznění podváděl a málo truchlil. Za něj se údajně obětovala jeho sestra, a tak mohl vždy na půl roku ven.

Dle našich bádání vycházejí Ištar a Ereškigal dobře, a past nebyla od sestry, ale od nepřátel rodu Annunaki. Dcerou Ereškigal je Lilith a ta je vždy pomocnou rukou Inanny a jejich spojkou, protože Ereškigal nesmí na povrch Země a musí strážit podzemí. Též s Dumuzzim se vše jeví tak, že jeho původní božské já zabil Inannin bratranec Marduk, důvodem byl spor o moc mezi bratry Enlilem (otec Inanny, pán moře) a Enkim (otec Marduka, pán země) o nadvládu nad Zemí. Tento spor měl být vyřešen sňatkem Inanny a Dumuzziho (též z rodu Enkiho) po kterém by vláda nad Zemí připadla Inanně.

Marduk však chtěl vládnout sám. Po vraždě snoubence se Inanna pomstí uvězněním Marduka do ledu. Ištar byla také nazývána bohyní války a jako bojovnice byla obvykle zobrazována s lukem a šípy. V mnoha mýtech bojovala proti nepřátelům bohů a chránila své následovníky.

Její kult byl velmi populární v celé Mezopotámii a měl mnoho různých podob. Uctívala se prostřednictvím různých rituálů, obětí a slavností. Například v babylónském Novém roce byla slavena jako bohyně plodnosti a úrody a mnoho lidí věřilo, že její obřady byly klíčové pro dobré zemědělství.

Ištar byla rovněž spojována s hvězdami a jako bohyně nebe byla spojována s planetou Venuší. Její kult se rozšířil do řecké a římské kultury, kde se stala známá jako Afrodita nebo Venuše, bohyně lásky, nebo jako Athéna, bohyně války, z jejíž hlavy se zrodí Victoria, bohyně vítězství. Tady uz nastává i usmíření Marduka (Zeus) a společný boj proti horšímu zlu (Tiamat/Titani).

V současnosti se Ištar stala inspirací pro mnoho uměleckých děl a literatury a u nás ve studiu je hlavním božstvem. S její silou odklínam, léčím i přivolávám děti.

  • Je bohyní lásky, plodnosti, spravedlnosti i války.
  • Je plna rozporů, ale silná a čistá.
  • V egyptské kultuře je spojena s bohyní Isis.
  • V některých kultech je též nazývána Astarte.

Litha – Letní slunovrat

Dne 21. června nastává letní slunovrat, svátek známý také jako Litha. Znamená to, že nás čeká nejdelší den a zároveň nejkratší noc v roce. Od tohoto okamžiku se však noci začnou – i když velmi pomalu a téměř neznatelně – opět prodlužovat a dny zkracovat. Tento posun...

Vlčí úplněk

První letošní úplněk je nazýván Vlčí. Název pochází od starých indiánských kmenů Severní Ameriky. Lednové noci byly kruté a mrazivé a ticho zimní krajiny často prořezávalo vytí hladových vlků. Lidé dříve věřili, že vlci vyjí na Měsíc kvůli hladu, ale dnes víme, že tím...

Mabon v zatmění Slunce

Máme tady svátek druhé sklizně, zvaný Mabon neboli dožínky, ale tentokrát pěkně specifický. Nejen, že připadá tentokrát na novoluní, což je z mého pohledu odjakživa den, kdy laik čarovat nemá vůbec a i dlouhodobý praktikant magie by se měl držet na uzdě, ale teď to...

Sněžný úplněk

Druhý úplněk v roce bývá nazýván Sněžný, protože nastává v období, kdy obvykle padá sníh a zima je v plné síle, přestože už má svou polovinu za sebou. Potkává se s časem Imbolcu, svátkem Kola roku, který je mezníkem poloviny zimy a počátkem období zvaného Předjaří. Ač...

Bohové podsvětí

Velmi důležitou složkou sumerských a antických bájí a mýtů jsou také bohové podsvětí, kteří možná nepůsobí až tak populárně jako bohové pohybující se na světě a na nebesích, jsou ale velmi stěžejní pro naše osudy a nevyplatí se je podcenit. Jsou to božstva, které...

Fortuna, bohyně štěstí a šťastné náhody

Jednou z našich nejzásadnějších božstev, ta, ke které se pravidelně obracíme je právě Fortuna. Starořímská Bohyně štěstí, šťastného osudu a šťastných náhod, zázraků a neuvěřitelného. Na rozdíl od bohyně osudu Ananké je Fortuna nevypočitatelná, a nepůsobí dojmem...

Prokletá čísla, slova a symboly

Lidstvo odedávna provází obavy a strachy z kleteb, prokletí, uřknutí, uhranutí a podobných záležitostí, jež byly mnohokrát popsány na tisíce způsobů. Docela častým jevem je obava z toho, že některá čísla jsou prokletá či nosící smůlu. Extrémem je v tom právě obava z...

Regrese, minulé životy, realita anebo jen fikce ?

Mnoho kultur a mnoho náboženství je zajedno v tom, že naše bytost není tvořena jen tělesnou schránkou, ale má i svou duši. Názory na to, co je vlastně duše a zda zaniká se zánikem těla, se samozřejmě různí a náboženské směry se na to dívají různými úhly pohledu. A...

Rok Ohnivého Koně

Dnem 17.2.2026 končí rok Hada a nastává rok Koně dle čínského kalendáře. A je to dokonce Ohnivý Kůň, což dle čínského horoskopu znamená tradiční vlastnosti Koně, kterými je svobodomyslnost, inteligence spojená s velkou potřebou nezávislosti, sarkastickým smyslem pro...

Růžový úplněk

Tento úplněk nastává 13. 4. a je ve znamení Vah. Je nazýván také Růžový, ve spojení s tím, že příroda se probouzí a začíná vše kvést – můžeme tak vidět rozkvetlé stromy v růžových barvách. Symbolika znamení Váhy a rovnováhy Úplněk ve znamení Vah odkazuje na vyváženost...